situační...
situační...
umně skloubená ušlechtilost
s erotickou živočišností
vyzrálá i teprve dospívající
a vypadala jako všechno
z obrazu od Velasqueze
jen ne dvourozměrně...
průvan si pohrával s její róbou
a já postával u knihovny
skoro jako její součást
a doutníkem vytvářel mlhoviny…
vrátila se
do místnosti
já si náhle
v silném zaujetí
prohlížel zlatou sošku
jakési aztécké bohyně
a jen tak ledabyle
provál mezi zuby
nezabývám se
blýskavými předměty
ale o jejich souvislosti...
potom už bez řečí
nabídl jsem jí
sklenku Henessy
vím totiž
že ženy nemají
rády otázky…
usmála se
téměř neznatelně
dotekem otestovala mou paži
a skrytým příslibem podotkla
nejspíš v mé hlavě
líbí se mi muži
co nejsou omezení
a zavřela za sebou
dveře pokoje…
vyčkal jsem jistou chvíli
vzal za mosaznou kouli
a ucítil
jak se napětím příčí
a ona se dívá
z druhé strany
jako svět
co se točí zpomaleně…
vrátil jsem rukojeť
do správné polohy
i to stačilo
myšlence proklouznout
a usadit se na pelest
uvnitř nepokoje…
Komentáře (6)
Komentujících (6)
Doporučit
Tisk
V y š l a jsem
na balkón
a jenom průvan odvážil se blíž
/ v chvíli, co o čase
ztratila pojem „shon“
a jenom noci zeptala se; sníš? /
Pár šifonových hadříků se roztančilo
kol mého těla větru pro radost
a mlhovina z knihovny
jen zavoněla silou
tabáku doutníku toho, jenž byl tam host…
v ústech měl výdech dvojslovný
když zrak mu ulpěl v odhaleném místě
nabíd´mi sklenku Hennessy
načež jsem řekla; „jistě
neb nemám ráda otázky“
/ můj úsměv neznatelný byl
a podobal se recesi… /
On vzal to napětí / co vniklo / prostě za svoje
Svět podíval se z druhé strany
prošel ty metry pokoje
příslibům smazal hrany
myšlenky propustil
by proklouzly, kam chtěly
Vykouzlil samostříl
…a uvnitř nepokoje pokojně si střelil…
09.02.2011 16:13:00 | šuměnka