Studnice ticha

Slyšel jsem dnes píseň ticha
- jen vítr si tu tiše dýchá
pod temnou rouškou černé noci,
říkám si jen - budu moci?
Létat, ač nemám křídla,
pít někdy z toho zřídla,
jenž někteří zvou štěstí?
Párkrát jsem potkal mudrce,
co říkal - hledej u srdce.
Já však nalézám jen hlubokou studnu,
vidím tu hloubku - nestačím - tuhnu...
Nevím, co hledat na jejím dně -
nebeskou manu, nebo potok slz?
Ač bych neměl, stojím vně
své duše.
Co mám dělat dál?
Přece všední rituál,
kdy stoupnu kousek opodál
a vzhlédnu - Velký vůz,
ten pytel plný milosrdných múz.
Přál bych si - poznat
porozumět
...procítit...
Slzy, nebo mana?