Duše

Večer když sedím u svýho stolu,
hledím tam někam dolu.
Sáhnu si pro svojí duši,
ale přitom cítím že mi srdce buší.
Mám tam dole pěknej binec,
a nenosí se tam už límec.
Duše moje je stejná jako jiná,
ale někdy je dost líná.
Myšlenky v mojí duši,
neslyší lidský uši.
Kdo však slyšet chce,
ten uslyší hned.
Lidská duše je velmi spletitá,
a bejvá dosti často přežitá.
Myšlenky v mojí duši jsou velmi ladný,
ale bejvaj taky dosti klidný.
V mojí duši je:život,smrt a takoví keci,
ale někdy myslím i na jiný věci.
Tohle je prostě můj klidnej svět,
tak všem blbečkům posílám masožravej květ!