Dítě ulice

Na ulici dítě stálo,
a pořád by si rádo hrálo.
Stojí tam uplně samo,
a má přitom už jídla málo.
Jeho máma už dávno nežije,
a já se pouze ptám přežije?
Táta sedí pořád v hospodě,
a myslí si že je jen v pohodě.
Někdo si děcka všimne,
ale jenom na něj plivne.
Pak ho najdou spřízněný duše,
ale dítě mluví už jen tiše.
Dítě asi umře ale komu to vadí,
táta jinou ženu po tváři hladí.
Potom dostane pohřební ohlášení,
a to bylo asi poslední.
Táta upletl svoje sítě,
a pořád myslí na to dítě.
Táta si odvahy dodal,
a pak dlouho,dlouho padal.