Lepší zítřky

Ve světě zlámaných stonků růží
klečí na kolenou,
klečí a modlí se
za lepší zítřky

Plačící děti a tkaničky od bot,
zbitá nenávist a sex drůžiček,
smysl života
za každým rohem,
v ulicích jako odhozená panenka,
v umyvadle jako ostříhané vlasy
a boj
ten trvá

Trocha odpolední nálady
pohřbí múzu
a jepičí umělci povstanou,
do kapsy vsunou si podkovu
pro štěstí.
A pak svět odletí,
zapomene

Prodejné matky na nárožích
a dcery za výlohou,
něžnost cihlové stěny,
metronom snících popelnic
a v žilách ještě živá
krev

Ve světě zlámaných stromů
klečí a modlí se,
po kapsách poznnání,
modlí se
za lepší včerejšky...