Černý mrak

černá stěna
můžu se jí dotknout
ale dotknu-li se jí, pak mě zahubí

Potácím se na molu, ve výšce mnoha metrů
a pak skočím, ponořím se do masy bouřlivých vod dole
i když sem nikdy skočit nechtěl, ale jinak to nejde

Můžu sledovat tornádo, jak černý trychtýř po městě skáče
a schovávat se přitom v nejpevnějších zdích
a žít jen tu chvíli, dokud nepřijde i sem.

Přes dráty s elektrikou
a vysokou trávu
pohledem můžu pohladit krávu
a mlčenlivě, tak, jako ona,
v očekávání
pak oči zvedám k nebi
abych viděl ta černá mračna podivně rychle sem plynoucí
a v dálce tisíce blesků,
celý horizont jimi se lesknoucí.

Dech mi zase hrůza vyštve z těla
a budu cítit že úprk je zbytečný
protože černý oblak přijde.
Burácení je čím dál bližší.
A černý děs už je stejně dávno tady se mnou
jsme jako dvojčata, oba teď nad mrtvou rybu tišší.