Bez alkoholu

Naučila jsem se přijímat porážku
s chladnou sklínkou ve své ruce,
s cigaretou mezi rty
A pak když pukalo mi srdce
a ztrácela jsem se v očích Tvých,
ta jedna sklínka většinou stačila mi
Někdy jich bylo víc
A bylo hodně cigaret
A ze všech Tvých bolest působících vět
zbyl jenom dým a alkoholový pach
Jen kouř a prach

Už delší dobu nemohu pít
Bráním se realitě za střízliva
A není to snadný boj
Někdy lituji, že jsem vůbec živá
Někdy se brodím myšlenkou Tvou
jako bahnem uprostřed lesa
Má chuť žít klesá
Klesá má chuť bojovat
Bohém, co ani sklenku nesmí sí dát
Jsem ryba bez vody
třepající se na dně akvária
Jsem vůbec živá?
Jen marně lapám po dechu
A modlím se, ať to všechno skončí
Nemám dost sil sama za sebe
Nemám dost energie
Nemám zbraně
Tak podívej se na mě,
než řekneš cokoli,
co zase zabolí

Naučila jsem se přijímat všechny prohry
Ty malicherné i ty životní
Probojovala jsem se až sem
A nebylo to snadné, vždyť to víš
Když mě teď ale uvidíš,
uvidíš taky všechno to, co jsem upíjela
k zapomnění
Uvidíš to, co jsem skrývala v alkoholu
Veškeré množství mého bolu
Mé vzpomínky, mé zoufalství
Máš výhodu - nemusíš žít s tím vším
Dáš se jen sklínku, možná dvě
Zapálíš si cigaretu
A každá bolest pomine
Zmizí z Tvých rtů
Zmizí z Tvých myšlenek
Uvnitř i navenek
Ať hledám, jak hledám, žádnou bolest nevidím
Šťastný člověče,
jak já ti závidím...