Bezmocná
Bezmocná
tu bolest kolem mne...
A řeknu ti příteli,
je toho na mě moc....
Slzy,
vpíjí se mi do polštáře....
A výčitky,
polykám k snídani.....
To tíživé ticho,
proplouvá mi skrz žíly....
A já zhrouceně,
se nestačím divit....
Pověz mi,
kam mám utéct...
Když realita,
je vlezlá mrcha.....
Nutí mě,
myslet....
Na to nejhorší,
a nikdy jsem neuměla se prát s bezmocí....
Komentáře (6)
Komentujících (6)
Doporučit
Tisk
Pokud se chceš prát a neumíš to,vždy prohraješ.
Změň taktiku,zkus obejmout a políbit,to vždy zabírá :-)
18.02.2011 19:07:00 | Danger
každý má Moc změnit a učinit
jen najít sílu, která je Ti také vrozená
najdi ji v sobě, zvedni ramena
a s rovným krokem zkus jen dále jít...
16.02.2011 10:55:00 | šuměnka
ach děkuji vám, je toho na mě nějak moc........
Každopádně s tím psaním.poslední dobou mi nejde pod ruku slovíčkaření....a to mě štve
16.02.2011 10:43:00 | whiolet
...umíš se prát se vším ...tím, že báječně píšeš o pocitech o myšlenkách ...děvče, tebe jen tak nic nezlomí ...
16.02.2011 07:50:00 | WhiteSkull
S trápením se nelze dusit sám..i když se může zdát nekonečné, i když třeba nekonečné bude..je nutné nepolykat ten smutek, ale nechat ho vyplout na povrch.a hned se ten kříž ponese snadněji :-)
15.02.2011 23:36:00 | Chancer