užasné stvoření

v marihuanovém oparu za
světla svíčky
pro trochu rozmaru
mrkáš si víčky
co zakrývají hnědé
oči tvé
jeden pohled stačí
a mám pré
poté se na tebe
podívám více
sem rozpálen více
než ty svíce
ta vášeň smyslnost
divokost
možná si užasná
až na kost
potáhnu si z cigarety
uskrnu si z vína
usměješ se a řekneš
no ty si špína
ale že se ti to
líbí na mě
kouříš a pak polykáš
mé sémě
teče ti po bradě
ty děvko malá
jen sem to dořekl
už si se smála
zvedla si se chtěla
si abych ti dal pusu
to však nešlo potom co si
spolykala tolik hnusu