Byla jsem...

Byla jsem mladá a přesto dospělá
Chytrá, však hloupá docela.
Stála jsem TAM oděná jen do světel
svlékaná lascívní cenzurou.
Byla jsem šťastná ve svých depresích,
zdravá se stovkou nemocí.

Byla jsem zatoulaný pes na krátkém provázku,
stará panna soužící se pro lásku.
Chtěla jsem dobýt svět
ozbrojená jen peříčkem.
Byla jsem sama, rdoušená společností,
celý můj život byl jen seznamem lidských ctností

A tys mě našel uprostřed davu
přinutils mě zas hrdě vztyčit hlavu.
Chtěla jsem ti dát všechno co jsem měla,
v šílenství jsem toužila proplést naše těla.
Tys mě využil jako chvilkové potěšení.
Pak jsi řek´: "Promiň lásko, tohle pro mě není."

A tak jsem zůstala zavřená v sobě,
chvěla se při vzpomínkách, toužila po tobě.
Pak jsem si vzpomněla na tvoje rady
Že nesmím zavírat své emoce do ohrady.

Mě o rozum láska připravila,
tebe však o život obrala malá, křehká víla.