Uzdravte ji!

Prosím s rouškou bolesti,
co slzy kvapem utírá,
prosím city, neřesti,
prosím i naděj co umírá-
uzdravte ji, kdokoliv,
ať s ní být dál můžu živ.

...

Oči oteklé z nichž tolik záře
uniká teď do polštáře,
za nocí dlouhých - horečných
taješ jako pouhý sníh.

Rty vyprahlé jak pouštní studna
v níž není vody ani u dna,
horečka ti zmítá hlavou,
trápí mě i tebe samou,
lékaři, ach šarlatáni,
léku neznaj, není k mání.

...

Nemoc tíží moje srdce-
není to láska,není to žal,
to jen strach ho upoutal.

Uzdravte ji - prosím dál!