Iluze
Strženi vírem na hladině oceánu
Strženi hlubinou duše
Potácíme se v každém ránu
A v probuzení doufá jen ten
Jemuž hrůzný sen se zdál
Strženi nevíme kudy kam…
Na obloze létá můra
Již by za dne nikdo nečekal
A potají svými křídly píše
Vzkaz, co někdo jiný tu zanechal
V útrapách topí se křivky ty světa
V bídě topí se suše
A čas ubíhá… nesmlouvavě jak vyřčené veta
Strženi nevíme, sníme za pochodu
A bdění ztrácí se v iluzi bolu…
Probrat se, či ještě spát?
Přečteno 350x
Tipy 5
Poslední tipující: Trystan ap Tallwch, CULIKATÁ
Komentáře (0)