Nikdo mě nezná
tak jako já
když řídím se
svým vnitřním hlasem
a polykám slzy
hořkosti
abych se v nich
neutopila
později pochopím
(ale až časem)
že ty přešlapy
bokem
mě stále více mrzí
(snad i Tebe)
a že bolest
jíž jsme zachvácení
zmizí
(ale až časem)
a že teď už jsme
vlastně silnější
že nás neurazí
jen hrubá slova
...
na rychlé soudy
je však ještě
brzy
...
Zakopávám o své slzy
každý den mě
doprovází
ale nikdo je
nevidí
necítí
tak jako já
...