Život
Štiplavé světlo hladilo oči,
řvoucí hlasy šeptaly v hlavě.
Ostrá břitva jezdila jemně po kůži,
pero tlustě psací kreslilo čárky.
Kde jsi?
Slunce bílé za nebesy?
Růžová zahrada jenž nechci vidět?
Poezie, která mi nejde?
Tanec bez hudby?
Kdo jsi?
Jsi jako černá bílá.
Motýl bez barevných křídel.
Nůž bez ostrosti.
Růže bez trnů.
Aha...
Ty jsi Život.
Jsi všudypřítomný.
Všemi občas nenáviděný.
Přečteno 335x
Tipy 4
Poslední tipující: ilona, Alien.v.v.s., butterfly8888
Komentáře (0)