Desátý únor

Když jsem vedle vás
tváříte se jako beránci
samé úsměvy
jste snad andílci
co z nebe spadli
radost kolem sebe dáváte
krásné tváře
modré očka
oblečené jak princezničky
každý je z vás mimo
kolem nich se zatočíte
usmějete a rázem jste jejich miláčci

najednou přijde okamžik
něčemu nerozumíte
co jen to může být
nebudeme to zkoumat
on je určitě čaroděj, zloděj, bezvěrec
nejdu s vámi
dav nenásleduji slepě jak ovce

začínáte řvát, upalte ho!
nechcete přiznat chybu
sama inkvizice za mnou přišla
právo útrpné mě čeká

během chvíle se z vás stanou bestie
zuby vyceníte
ano máte chuť po mase
meče už brousíte
pomluvy se šíří víc jak smrt
ale já neustoupím
budu se bránit do posledního dechu
ale vím tohle
vám nikdy věřit nebudu
ne, po desátém únoru…