Sedím sám v kupé a docela po tmě
Vidím svůj obraz ve vlakovém okně
Pozoruje mne zajisté z jiného světa!
Nebo je má existence sebeláskou sjetá?
Pomalu svítá. Brzy se zas rozední
tak honem si zip u kalhot rozepni!
Ještě je na to čas – zůstaň tu chvíli!
Zmizíš mi s tmou až přijde den bílý…