Stříbřitá nit paprsků měsíčních
jako by prošila tmavý samet noci.
Tonula v krásách hvězd mlčících,
co na chvíli mají svět ve své moci.
A lampy svítí zbytečně,
nepotřebuji už znát cestu domů.
Jdu ulicí a slyším šepot stromů.
Noční sovy zpívají své písně tklivé
a na cestách se toulají můry důvěřivé.
Jako jsem já…