To se nedělá

Přichází další den
protkaný slzami;
upřímné úsměvy
jsou dávno za námi.

Nechceš se radovat,
být trochu veselá
- radši spát pod křídly
padlého anděla.

Nechceš jít životem,
dále v tom světě být.
Proč jenom nastal den,
kdys začla dýchat, žít?

Na věky věků spát,
za světlem odejít
tam, kde sny nezradí
- tam, kde se nedá snít.

Zas pláčeš nad žitím?
Já vím, žes nechtěla.
Ráda bys odešla…
A to se nedělá!!!