střípky...

střípky...

Anotace: co jsou rádi celkem...i když vcelku nic nevlastní...

sedl jsem si
do hloubky dna
vypuštěného bazénu
civěl do stropu
na spodek podlahy Nebes
s myšlenkou na válec
co jsou vlastně válce dva
jeden uvnitř druhého...

z prstů si vyrábím
na čele kšilt
abych trochu zaclonil
září padajícího slunce
za nímž se něco pohnulo...

čekám upřeně
až se přiblíží ke mně
prochází branou
kdo ví kde se tu vzala
/ta brána/
očistí si lemem
/ta holka/
kostkované košile
žlutá skla oválných brýlí
značky Head a syn
a bez otázky povídá
ahoj
jsem stavitelka fragmentů
a dospěla jsem
k dojmu
že lidé touží mít to nejlepší
ale přitom nakupují v obchodech
kde je vše za 39,-
chtějí si užívat věčně
ale místo vůně domovů
z pálených cihel
co zvoní
usedají na židlích z trubek
a vdechují prach
v hotelech jedné noci...

víš to bude asi tím
že před sebou vidí věci
i když tam nic není
oni je ale stejně vidí
prostě vidiny
aniž by tušili
že mají v mysli
všité hologramy
a nechtějí pochopit
že se dívají
na zítřek
co se nekoná…

je to šílený svět…

mohlo by ale být ještě hůř že?

možná
co by však bylo ještě horší
že by mohl být perfektní…
Autor enigman, 21.02.2011
Přečteno 312x
Tipy 35
Poslední tipující: Kapka, Actafool, Lorraine, Mbonita, Psavec, janewe, isisleo, Any 4, hašlerka, střelkyně1, ...
ikonkaKomentáře (7)
ikonkaKomentujících (7)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře
líbí

místo vůně domovů
z pálených cihel
co zvoní
usedají na židlích z trubek
a vdechují prach

27.02.2011 09:58:00 | Kapka

líbí

rozklad na prvočinitele ..jů a hele:-)))

22.02.2011 13:20:00 | Mbonita

líbí

„Ahoj,
jsem stavitelka fragmentů!
Hledám tu náboj
osobnost
a v jistém momentu

jste pad´mi do oka skrz žluté sklo mých brýlí…“

A když jsme si zrak poměřili
abychom dali úplnost
té civějící chvíli
pohnul se jeden válec v druhém
i z prstů kšilt změnil své zaoblení

/ měl oči jako uhel
dík stínu snad, či zornic rozšíření /

my vdechli hvězdný prach
a roztáhli své úsměvy…

Kdo ví;
zda poznání mělo ten silný účinek
či imaginace a její práh
přes který překročit jsme směli
či naše směšné oděvy
a nebo jemné žebroví

či nad obočím posunek
k říkance s petrželí…?

Prostě jsme rozesmáli se
tak od hlavy až patě jak se říká
a z plna hrdla k tomu
že břišní svaly neškrtly si víc

jeden potulný balík
co myšlenku už nese v nadpise
a s rozumem si tyká
a jedna povětrná škatule
co zabývá se přetvářením zlomů
a rozbíjením definic…

…A pak své všité hologramy hbitě rozkmitali
by v pochopení zítřka, dělali to, co minule…

22.02.2011 10:20:00 | šuměnka

líbí

tak to je!

21.02.2011 20:43:00 | janewe

líbí

:-)))..jak říkáš.. je to skvělé :-)))

21.02.2011 20:42:00 | isisleo

líbí

... je v ní kus pravdy...

21.02.2011 09:15:00 | labuť

líbí

šíleně toužíme po šílenostech...

21.02.2011 09:13:00 | spare

© 2004 - 2024 liter.cz v1.7.2 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel