Dveře zavřené

Dveře pomalu se zavírají,
volám, křičím,pláču...,
ať ještě počká chvíli,
ale je to marné
už došly všechny síly.

Vždyť nebyl ještě čas,
tak zkouším,
zda neuslyším za dveřmi ten hlas,
ale právě ticho nastalo,
víle odezněl její zpěv...

A už nevrátí se zpět,
ten kdo dveře uzavřel,
mně tím změnil svět
tak náhle, právě teď.

Do dveří upřeně se dívám,
na kliku však nedosáhnu,
je mrazivé ticho
...a já vím,
že vílu svou tak krásnou
už jen ve snech hladit smím.

Třeba, když dveře se zas otevřou,
já spatřím opět vílu svou,
tak krásnou...jako dřív
když slyšet byl jen známý smích.