rt4er7býý16ýeldl (omluva za ovínění)

Kým jsem , čím jsem?
Měl bych spát
sto jeden rok mi ještě není
do rozednění bdím o ní

Je po mém boku
luna rozdrobená v doteky
jež o milování ve tmách snily
dávno pokryl prach manželská lože
to bývá čas pro víly

A rozrazil a třezalky a všelijaké květy
provoníš
když pročítám se skrz tvé listy
něhou

Ustelu si ...třeba tady
a ty se vrátíš
i když jsem tě zase opustil
chtěl bych být jako ty
ale zatím se jen dívám...
a víčka se mi klíží.

Zase je půlnoc
a rozbřesk ještě spí s nocí
jež zrodí z lůna jitra slunce.

Jsi mé slunce a ono ví.
Hřeješ a Bůh ví že vím taky
Tvá kůže mluví jazykem chutí
na jazyku mého chtění
Přijď a neptej se
vždyť víš