Takový je osud..

Kam jsem se to dostala, kudy mám já jít?
Hrůzu velkou poznala, viděla jen stín.
Ten stín se blížil, až byl tam,
Kde den se klížil a noc byl pán.
Bludiště je život náš a my hledáme cesty.
Jestli cestu poznáváš, tak máš život věčný.
A já bloudím stále sama, nevím kudy ven.
Slyším volat z davu ,sláva‘, když bojuju s osudem.
I když oni v mé vítězství věří, osud se přec nevzdá.
Potýkám se s lítou zvěří, ne, já nejsem hvězda.
Tenhle boj je nekonečný, je to úděl můj.
Osud ten je soupeř věčný a já se držím stůj co stůj.
Když konec se stále vzdaluje a moje síly slábnou,
Ten jeho dech mne spaluje a já musím jít pryč s prázdnou.
Osud se nedá porazit, nedá se ani obelstít,
Budoucnost nemůže prozradit, a nemůže si odejít.