Čím je to?

Čím je to, že u mě to prostě chodí tak,
že přejdu koleje a až pak koukám, zda jede vlak,
a že napřed střílím a pak nabíjím prak
asi bych měla žít pozpátku- tak jako rak...

Co k tomu říct, co dále dodat
zkouším se v myšlenkách s rozumem oddat
ovšem to nejde, na to jsem krátká
a ke všemu už se zavírají poslední vrátka...

Poslední vrátka a za nimi svět,
veliký, a pořád se otáčí vpřed.
nemůžu přece jít v protisměru
a ani s davem a být za poseru...

Poraď mi, poraď ty moudrý tajnůstkáři
jaké je ležet v chladu a nahý na oltáři
zda najde se někdo, kdo deku mi podá-
i tento sen mě v noci do srdce bodá.....

ale ono se to jednou všecko poddá....