Jako peříčko...

Bříšky prstů hladím Tě po líci,
přesto nechávám krvavé šrámy.
Stejně jako měkký vosk pod svící
zůstaneme nakonec samy, dámy.

Co se nám jeví jako krásné,
má i svou odvrácenou tvář.
I myšlenky jednou spásné
mohou zničit Tvou svatozář.

Jako peříčko, jež jemné se nám zdá,
stačí obrátit a strhneme tak masku.
Jako peříčko, i já umím být milá a zlá,
a přesto se bojím dostat od života facku.