Kdos moudrý....

Jakže? Chcete z prachu vzkřísit svět?
Jste bozi, nebo bláznovství vás tíží?
Doufejte, že není nikdo na dohled,
ten puknul by, či zlámal by se v kříži.
Kdos moudrý řekl a trvá to dodnes:
"Non omnia possunus omnes."
Kdo zruší ty prastaré zákony a slova?
Je silnější ten kdo pravdu drze ničí?
Tomu nutno je přes ústa dáti znova
a barevnou čapku, a rolničky ať řinčí.

Kdos moudrý řekl a není v tom klam:
"Exceptio confirmat regulam."
Ta výjimka, co lží potvrzuje pravidlo,
je pouhou výmluvou, lstí a úskokem.
Šašek, jenž obrán je o plášť a chřestidlo.
Bezzubý lev, co ani mršinu nevezme útokem.

Kdos moudrý řekl a věděl co tím myslel:
"Kde je díra, tam skrývá se i sysel."
Jsou všude kolem, jejich pískání je značné.
Těch děr u nichž se pasou a houfně páří!
Jejich jistota je jediná a tam to vždy začne:
Děr je míň, proto se mnozí nedožijí stáří.

Kdos moudrý řekl a jaksi se trefil:
"Ten kdo má žízeň tak zřejmě nic nepil."
Ve vyschlém hrdle zle se věty skládají a tvoří,
zadrhnou se, uvíznou a jícen bolestivě zraní.
Jako hlupák, co moudrosti se trapně dvoří
a nakonec jen své přirození úzkostlivě chrání.

Kdos moudrý řekl a prosím o souhlas:
"Mater artium necessitas."
Nouze - matka vynalézavosti, ale ducha vraždí.
Nouze vyvolává představy a neskutečná přání.
To chceš, nebo tohle? Či jejich přebytek tě dráždí?
Je to zloba, co křídlům tvým v letu brání.

Kdos moudrý řekl a je to víc než jasné"
"Když umírá král, tak k novému se hlasme."
Ta krásná, nenasytná nymfomanka vypočítavost
Hltá špínu, jazyk se jí chvěje, svým klínem svádí.
Prsty luskne, okem freneticky mrká; ta ubohost!
Kdos mdlého ducha řekl:"Mně ne...a vám to vadí?"

Kdos moudrý řekl a každý si vzpomene:
"Kdo že je bez hříchu ať chopí se kamene."
Však zdá se snad, že už i kameny došly.
Každý svírá jeden, a dva či tři do zásoby.
Svou oběť si už vybrali...všichni něco našli.
Teď zbývá jen najít si dostatečné důvody.

Kdos moudrý řekl - výslednice jeho života:
"Co je vlastně pevné a jaká je jistota?"
Představuju si vlny, co ztratily svůj šum.
Jasně vidím tváře, marně když úsměvy hledají.
Skličuje mě bez oken, dveří a střechy vidět dům.
K smrti mne děsí matky, co jimi jsou a děti nemají.