PROMIŇ

Když jsme se naposledy milovali
řekla jsi:Stejně tě jednou zabiju
zabila si mně sama v sobě
stále ale ve mně dýcháš
v srdci i hlavě
ne že bych neuměl
ne že bych nechtěl
několik brouku
několik příležitostí
jsem zabil
ty však stále dýcháš
schématy taktiky citu
končím jen,
když usínám s neoblomnou
pravidelností....
tak se z nás staly vrazi
milenko má
havraní
rozhodujeme o životě
nad vlastním trapně bezbranní
sedíme nad šálkem čaje
zas hřejeme se nazí
tvůj dětský obrys..mrazí
ve snu
ledová doba za dveřmi
a v nás
už dlouho jsem nenapsal milostnou báseň
bojím se slov
i sebe
ještě občas zašeptám svoje jméno
hladím to tělo
pod cizí kůži
ráno pak mám bílé dlaně
za nehty omítku
bojím se o slova
bojím se tebe
stále tě miluji
ne jako dřív
Stále tě miluji
teď však lásko promiň
Teď zas odcházím
a nevím jestli navždy
a ráno napíše tu báseň
to ráno co nic nechápe
ani ne...
Mé...
Promiň....