Zrcadlo

V odraze jiskří se hanebná tvář

z úsměvu se vytrácí radostná zář

Tlusté sklo zrcadla, posměšně se klaní

přede mnou stojí jen ta škaredá paní

Slzy jí padají do hnusného klína

z pohledu jí vyzařuje snad jenom špína

Dívá se na sebe a proklíná krásu

na to aby zkrásněla, měla málo času

Vlasy jí rezaví od všednosti dnů

hledí na sebe očima z nejhorších snů

Rty bledé závistí a bílá je pleť

paže se roztahují a říkají "leť"

Tělo jak od Boha, zchátralé věky

nohy jí neslouží, jen vydávají vzdechy

S odporem zahleděna do stvůry ve skle

zloba je to, co se ve tváři leskne

Naděje se ztrácí s každým pohledem tam

odkud já tu ženu v zrcadle

znám....