Nemocniční

Tam, kde vzduch čpí dezinfekcí
(a smrtí)
za každým rohem
kde utrpení schovávají za závěs
a kde všechny věty znějí falešně
a prázdně

Tam, kde ozvěna kroků
rozdírá
hnisavý ticho
kde se čas smrsknul v čekání
a nakřivo nalepený úsměvy
se odlupujou z tváří

Tam vedou moje kroky
a pod nohama
skřípaj zaprášený naděje
co místo jmen
už mají jenom čísla
(v inventáři)

A tolik bych si přála
nevidět tu bolest
vpitou
do tmavejch unavenejch kruhů pod očima
co už se teď usmívaj
jen z povinnosti

(Snad by mi byl ten úsměv
neupadnul...)

Teď nevím, co říct
po tolika letech
a veselý role se jen těžko hrajou
na bílej scéně z proleženejch matrací
když kolem znějí
samý rekviem

A ticho se těžko překřikuje

---