Teď

Z posledních sil mého úsilí.
Mé srdce čáry, máry vyplenili.
Křišťálový sen, malá, urputná noc.
Jdu v něm, za nosem, pro radost.

Běžím, pláči, utíkám.
Svojí vinu polikám.
V dáli hřmění a plameny.
Svou odvahu držím dlaněmi.

Své odhodlání před sebou tlačím.
Na každý spustlý mrak se mračím.
Nehodlám vlastnit vyžranou zem.
Každou vteřinou stávám se psem.

Jen dopředu hledím, neohlížím se.
Občas dozadu, když bojím se.
Však krok, ten dozadu nikdy.
Sny, vize, naděje, neznám jindy.