Dnes již ne

Už nejezdím na bílém koni
tak jak sem kdysi jezdíval
už není pod mým balkonem
svět plný barevných šelem
jen já a čtyři stěny
ty - z mlhy a písku

mé ruce plné vosích žihadel
už si nepamatují tvé křivky
mé oči nevidí tvou tvář
jsem slepý jak noční tulák

stát se ptačím chmýřím
a polochtat tě na tvém pihovatém nosíku
to je to jedinné, co odežene mou bolest
a navrátí mi tvou tvář