Temná propast stínů

Proč cítím pořád jen strach?
Proč musím pořád jen snít?
Když ve schránce malé... Prach
musím pořád mít.

Alespoň malý dopis,
ten by byl vhod.
Je to jen malý popis.
Popis toho jak bráníš mi vchod.

Vchod do svého srdce,
které si přede mnou schoval.
Už nedržíme se za ruce.
Ty ses až moc strachoval.

Skláním se nad temnou propastí stínů,
nyní mám velkou radost.
Už nedávám ti za vše vinu.
To už není má starost.

Konečně jsem se zbavila toho pocitu,
že něco není v pořádku.
Už je konec toho citu.
Už nečtu slova na řádku.

Nad temnou propastí skláním se hned,
ale jakmile tě spatřím,
zapomínám na celý svět
a zase ti celá patřím.