Klameš

Je brzo planě slibovat,
je pozdě s davem splývat.
Když nemůžu tě milovat,
tak budu si tě zpívat.

Jsi skoro jakoby můj sen,
pod kůží mám tě- divná věc.
Jsi golem k žití přiveden
Jsi bodyguard i trestanec.

Jsi moje ranní toužení,
večerní záchvěv vánku.
Píseň tesaná v kameni,
křídla zlatých opánků.

Jak brusle krájíc tenký led,
tak nejistá si připadám.
Tak jenom, prosím, nestřílet.
Vždyť s tebou můj svět nepadá.

Chtěla bych, abys sliboval,
že navždy tvá jsem a tak dál.
Že vždycky jsi mě miloval,
jen kvůli mě ses vlastně smál.

Ty ale nikdy neslíbíš.
Jsme přece oba dospělí.
Vedle ní klidně dál si spíš,
nejsem to, co vás rozdělí.

Můj kotník objat od tvých pout.
Táhneš se jako rudá nit.
Je čas tu nitku přestřihnou
Naučit se bez tebe žít.

Vlci andělům křídla rvou
lásku pít z louží nutí.
Teď stojím pevně na nohou.
I když už bez perutí.