Tam sama....

Tam sama....

Anotace: bez emocí psát přeci nelze....

Tam sama,
Až na úplném dně….
Mé srdce,
Zpívá o svém zatracení….

Bolí,
Vědomí…
Že sama sebe,
Tolik ničím….

Jsem sebevrah,
Všeho dobrého ve mně….
Ztracená,
A omráčená svými problémy

Emoce,
Tříští se o mojí hlavu…..
A já dívám se na ruce,
Tak křehké….

Stačilo by jen,
Zvracím svoje temné myšlenky…
I své
optimistické já…

Jsem bez touhy,
Chtít něco lepšího…
Jen v nekonečných,
Depresích….

Bez vidiny,
Na lepší zítřek…
A ta tma,
Mě tak krásně uspává…..

Jediná mi rozumí,
Chce být se mnou….
Pláče, když pláču já….

A drtí mě,
Pod přívalem ticha….
Autor whiolet, 13.03.2011
Přečteno 245x
Tipy 7
Poslední tipující: Gabrielle, CULIKATÁ, la loba
ikonkaKomentáře (3)
ikonkaKomentujících (3)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře
líbí

Četl jsem nedávno o nějakém českém profesoru, který dobrovolně strávil měsíc v naprosté tmě, izolován od světa. Prý to byla jakási terapie a on po skončení prohlásil, že se cítí o deset let mladší a chtěl ještě pár týdnů ve tmě zůstat...nedokážu si to představit :-)

14.03.2011 22:46:00 | Chancer

líbí

přesně tak naštěstí...

13.03.2011 21:45:00 | whiolet

líbí

já vím...hezky jsi to vyjádřila,naštěstí ani depka netrvá navěky

13.03.2011 19:43:00 | la loba

© 2004 - 2024 liter.cz v1.7.2 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel