Podomní prodejci osudu

Povím vám příběh, málo kdo mi jej však uvěří
Když jsem se narodil, někdo mi zazvonil u dveří
Myslím, že byli to podomní prodejci s osudem
Spustili: „poslouchej pozorně, šetřit tě nebudem“

První mi nabídl ruku frajírek s cigárem v puse
Že s ním prý dobře je, jedině k němu ať cpu se
Život je procházkou pod jeho křídli
Každý v něm sedí si na vlastní židli

„Neznáme překážky v tom našem světě
Cíle v něm na dosah, vždy dojdeš k metě“
Usmál se na mě a já už to málem bral
To ale druhý z nich hnedka mě přemlouval:

„Rozvážně vybírej, chceš cílů bez dřiny?
Však ceny od něho, jsou samé kraviny
Co já ti nabízím je jen pár vavřínů
Ve váze zlata, ale jen za dřinu

Cesta po boku mém je cesta askeze
Je plná překážek, však plodí vítěze“
Přiznám se, teď jsem byl opravdu na štíru
Naštěstí tři chlapy měl jsem tu v kvartýru

Zlatý střed teďka jistě mi nabídne
Poslední prodejce, jenže on ale ne
No tak už spusťte, co vy mi slíbíte?
Na řeči nejste- vy se mi líbíte

A tak ten třetí chlap, co neřek větu
Ten si mě získal a dodnes je tu
On mi nic neslíbil ani nic neradil
Vše nechal na mě, abych se prosadil.