Ráj zapomnění

Viděl - li někdo sen,
ve kterém se mu zjevil anděl,
vzal jej za ruku a hlesl
,,Svobodu jsem ti přinesl."

Kdo to zažil,
nic nepoví,
jelikož spánek nepřežil,
již nám nenapoví.

Jak to v ráji zapomění,
vypadá nyní,
vše se najednou mění,
a člověk maličký prochází velkou síní.

Ráj, to je to co vidí,
na cestu mu luna svítí,
všude světlo a nádhera,
nikde žádná nevěra.
Každý po svém si žije,
neprožívá svět ani život tak krutě,
i když, srdce mu už nežije,
jen stojí nehnutě.

Umřelo tělo,
duše odešla do ráje,
přivítání tak nádherně znělo,
když člověk procházel ty krásné háje.

Zemi zapomění vidí každý,
po vraždě i smrti,
zůstane tu navždy,
každý na něhož byl život krutý.