Klopýtáš? (žiletka)

Klopýtáš, padáš na kolena
a do krve si je rozdíráš.
Víš, že nejsi jeho vyvolená,
kde je ta naděje, kterou hledáš?
Vidíš snad věc,
která našim očím uniká?
Byl to jen hec,
tak proč z tebe život uniká?
Padá níž a niž,
do rudých kapek uzamčený...
Kde najde svou skrýš?
Vodou bude ověnčený.
Ve tvé vaně,
ve spirálkách se točí...
a ty jsi na dně,
vidím ti to v očích.
Do ruky sis vryla,
slova, co ty tak ráda.
A pak ta, co jsi skryla-
-to krvavá žiletka, co na zem padá...