Poprava

Nepřátelům já vzkázat bych chtěl,
že beze zbraní přicházím,
vzhůru dlaně své teď obracím,
aby každý z nich viděl,
že vzdávám se.

Vždyť ničím jen svůj život lží a přetvářkou,
jsem jen pole zničené bouřkou,
kde kroupy mnou zrazená přátelství jsou.
Jen samota je mojí úrodou.

Suďte nyní protivníci,
duši se kající.
Ta vzdává se vám napospas
a prosí vás,rychle a bez milosti,
zbavte mě nestoudné živosti.

Či snad teď a tady,
vrátíte život můj mladý?
Kde radost a štěstí plálo,
tak sakra co se stalo!!!

Asi ve mně ta chyba je.
Proč stvůra co já,stále žije?
Vždyť ztělesněním jsem všeho zla.
Kde jsi,má Fortuno,kams zmizela?
Minulost je dávno už pryč.
Můj nářek?
Oh,jaký to kýč..

Palte!!!