Vězňův řev

Chybíš mi světe,
co prodal jsem tě za propletené kusy železa.
Jsi jinde,tam za plotem,
žiješ svým životem.
Jak dlouho ještě?
Budou mě svírat mocenské kleště?
Teď nesmyslný se jeví výkon trestu.

Stejně tak vojáka,
obléci v průstřelnou vestu
a poslat do války.
A potom jen obálky,
s projevem soustrasti.

No,
hlavně,když okovy chrastí.

Vzkázat bych chtěl teď vrchnosti,
že dopouštíte se krutosti,
když bráníte nám v soudnosti.
Když berete nám naději,
nejste nic,než zloději.
Jediný rozdíl mezi námi jest,
že my už máme svůj trest.
Ale na vás čeká tam nahoře.
Později.
(Nebojte,taky se dočkáte)