Bez zpátečních cest

V dlaních ze tmy
vynáším měsíc
v rozkvetlém stádiu,
jako sněžnou růži,
na pahorku z návějí
zamrzlé krásy vloček,
které padají za víčka...

...polospícím pánům polárních zim...

V nesmírném vesmíru
umírají v galaxiích
sta miliony hvězd,
jako hladové děti
afrických náčelníků,
které také umírají
ve tmách vlastních řad...

...aniž by Evropané projevili lítost...

Z mrtva vstávat z hrobů
je prací vykradačů sepulkrálií,
páčí z náhrobků slova
a okrádají posvátná loviště
o klid, který
zesnulí po právu zasluhují...

...bez nářků lidských hyen po posmrtné almužně...


a síla, která zesiluje energií
z rozvodněných koryt a ničivých
posunů litosferických desek
je sama o sobě velkým nebezpečím...

...neznajícím slitování nad ničím...

nad nikým,
v slzách
pohřebních tsunami,
které se zavřou
jako víka rakví...



...bez zpátečních cest...