na dně!

Dnes jsem tu už na posledy,
pozřela jsem jedu.
Nemohla jsem déle snésti,
jak život svůj si vedu.

Proč denně jsem se probouzela naložená v lihu,
a vzala na svá chromá bedra drog podmanivou tíhu!
Žiju jenom alkoholem, ten stal se mojí můzou,
nahlodával tajně játra, seznámil mě s lůzou.

Nejhorší však bylo, že poznala jsem tebe.
TY, neseš nejvíc viny, že ukázal si mi nebe.
Ukázal si mi lásku a pak si mi ji vzal!
Odešel si k jiné,jak v dopise si psal...

Došlo u mě ke zhorucení,
po lahvi jsem sáhla,
krutá bolest z probuzení
do hlubin mě stáhla.

Už třetí rok jsem na dně,
tys neváhal ni vteřinu.
Já zahodila život,
ty pořídil sis rodinu!


Kdysi jsem myslela, že MY budeme rodina,
že spolu zestárneme,......ach vzdálená vidina!
Už se tak nestane, dneska tu umírám!
Všechno ti odpouštím, oči své zavírám.