Panenka a princ

Ve staré skříni malá krabice,
v ní hadrová panenka, kostky,
jehla s nití a opice.

Pak domeček ze sirek
a papírový hrad,
kde bydlí princ,
kterému po nocích se nechce moc spát.

On myslí na pěknou panenku,
co šije pod okny hradu
a má bílou halenku.

Panenka krásná je,
ale pusinku vybledlou už má,
vždyť ona je chudák dočista němá.

Tak princ na panenku myslí
a srdce láskou k ní mu přetéká,
panenka však mlčí stále,
proto on marně čeká.

A tak se oba trápí,
nemohou k sobě najít cestu,
aby měla panenka prince za ženicha,
princ zas panenku za nevěstu.

Pak radu dala jehla panence,
proč na šáteček nevyšiješ,
co máš na srdci
a chceš ho jako milence?

A vyšila panenka krásné červené srdíčko,
ukázala ho hned princi,
kterému zčervenalo z toho líčko.

Princ se zaradoval
a odvedl si panenku do hradu,
namaloval jí pusinku pěknou jako růže,
která mu krášlí zahradu.

Potom jí dal hubičku
a možná měli spolu plno dětí,
hadrových nebo papírových,
to já nevím,
ale jistě jim od té doby veseleji čas letí.