Prašivina

Ležím tu, horečku mám,
ve smrt už ani nedoufám.

Prašivinu dostal jsem,
proto zůstal jsem odsouzen.

Nevěděl jsem to,
zdravý zdál jsem si být,
nikdo pravdu nechtěl mi říct.

Nyní však poznávám, chápu ten svět,
kašlu a plivu jen samou krev.

Srdce mi skotačí, zběsile skáče,
všechno tu pozvracím, jak je mi špatně.

Jak je mi špatně ze všech těch lží,
ze všech těch přetvářek a sobectví.

A tak tu umírám nemocí zlou,prašivinou,
kterou svět nechal se ovládnout.