Život a zamyšlení

Lituji vět nikdy nevyřčených.
Lituji slov špatně položených.
Lituji těch dnů, kdy spal jsem.
Lituji času, kdys nevěděl, proč žil jsem.
Lituji oběhů Země zas a zas.
Lituji, a po zádech mi leze mráz…
.
.
.
Tys slepá.
Duše nechápajíc.
Jak milované mé vlas mi voní.
Jak něžnými dotyky k nebesům mne vodí.
Jak její úsměv v očích mých se jeví.
Jak její hlas mi v uších zní.

Žal život jediný kdy zříš.
Víc ti nepovím.
Tolika věcí znalá.
Již víš?
Kdos ty?
Jméno své.
Pojď blíž.
Naslouchej.
Viď.
Života dar.
Pij!

Cesta dlouhá, nebo krátká,
Sem tam facka, jindy hádka.
Třeba láska.
Krásná, požehnaná,
Věčná, nikdy neskončená.
.
.
.
Mlhavá slůvka do mysli mé teď vbíhají.
Zvonek, vláček, ženské rty a háček je v tom…
Ale zase nic.

Ticho a tma
Báseň věky nedopsaná.