dilema lovce..
dilema lovce..
její přirozenost
jíž nic neodolá
jak se vznáší lehce
v mracích
proslulá erudicí
jako substance...
učili mě
že je třeba zabít
abych oživil mrtvé
takže bych neměl váhat
obětovat
abych vyvolal proměnu
protože podmínkou
každé transformace
je nejdřív dekompozice...
jenže já nemohl
sklonil jsem kuši
bych se mohl poklonit
té vzácné vytrvalosti života
a v úžasu sledoval
jak ve víru
zmenšujících kruhů
majestátně dosedá
na vodní hladině...
nevím co se událo
ale vzápětí si proklála hrdlo
šípem
a já sám
jako bych byl skolen
zaslechl její slova
propriis pereo pennis
umírám na svá vlastní pera...
snad vlivem planet
Venuše a Saturna
voda vzpěnila
to co příroda nedokázala
sama osvobodit
odemklo vězení
a z vodního plata vystoupala
dvě vzájemně spjatá těla...
Komentáře (5)
Komentujících (5)
Doporučit
Tisk
D o s e d a l a
jsem ve své rotaci
tou hrubou vertikální osou
až ku hladině vodní plochy…
A z velkých kol se vytvářela malá
střevíce stály ve vodě a vlasy v oblacích
doslova oživlé znějící imperioso
trvání života z epochy do epochy…
Stál opodál
Měl v kuši šíp
však sklonil jeho hrot
a přitom pozoroval moje vznášení…
Pozorně sledoval
oblačný větru shluk i ostrovtip
a nechtěl propásnout, až vymaním se z pout
až rozprostřu se nebo proměním
až hmota dojde cíle
a cíl ho pohltí
až z šedi černobílé
dokráčí On i já konečně ke smrti
a z ní pak někam dál…
Měl proklát mě, však opět zaváhal
Oběť by vyvolala změnu obrazu
Proto jsem do hrdla si šíp svůj vnořila
A nejen já, i celé okolí změnilo tvář
I formu výrazu
Voda se vzpěnila
A aprílový kalendář
splnil svou podmínku
Vězení otevřelo okna dokořán
by osvobození si našlo cestu ven
A co fakt stojí za zmínku;
že ta vzájemně spjatá těla
/ Venušanka a Saturňan /
se rozletěla do všech stran
v čase, jenž jim byl přidělen
barevně rozbujelá
substančně navátá
Konečně sblíženi
..Eadem Resurgo Mutata..
/ povstali v téže podobě, a přece změnění /
01.04.2011 13:55:00 | šuměnka