Mami

Odešla jsi, bez zeptání,
nejsem hodna pohledu?
Samota strach nahání.
A jak se bez tebe obejdu?

Vždy jsi seděla u postele
a pohádky četla.
Teď mi nikdo neustele,
vše jsi ze stolu smetla!

Mami, vrať se mi.
Mám tě tak ráda, matičko.
Jsi ta nejlepší na Zemi,
nikdo mi něříká "zlatíčko",
když tu nejsi,
když tě nevidím
když křičím na lesy:
že tě nenávidím...

To není pravda a ty to víš,
víš, jak tě mám ráda,
tak se mi vrať,
a zabij hada,
co se mi na srdci usadil,
co jej zalil jedem,
cestu k tobě mi zahradil,
však doufám, že jednou se sejdem.

Když říkám, že máš jít pryč,
když říkám, že jsi hrozná,
jen na mě klidně křič,
nechci být zlá...

Taková prostě jsem,
cynická a zlá,
ale když vrátíš se sem,
uvidíš, že umím být
i svá.

...mami, prosím, dej mi ještě šanci...


Prosím...