OBLEVA

Kolísání větru
na misce pravd a lží
jaro udeřilo v lednu
a ty sněženko,co už pod povrchem jsi

přinášej jen to nejkrásnější
co může dát první květ
nektar co láskou nejsilnější
obletí jedním dechem celý svět

rosí se srdce naplněné láskou
a dere se cit z tváře
i slunce přišlo s karnevalovou maskou
a na svět milounce září

maluje paprskem do sněhu
tají i mocné ledy
příval vody naráží do břehu
když měsíc je stále rudý

odráží se v očích jezera
svítí na pomoc poutníkům
řeky dostávají do těla
začíná fuška vodníkům

vody v mžiku přibylo
a plní se modrý pupek světa
ani kousek sněhu nezbylo
tak zní poslední zimní věta.