ging kvíl

komedie
jedný dramatický generace
komedie úsměvů
rozevlátý tragédie tak by
mohl znít titulek
o všem a o ničem
všech čistejch
a depresivních lidí co mají
křišťálově barevný oči
a hlas spílající vlastní sebenenávisti
generace padlejch andělů
a podřezanejch rukou
opilců, feťáků a
špatně prodanejch růží
s další komedií na rtech
tupců a chytráků
osvícenců a
obtloustlejch vybíračů odpadků
generace starejch i mladejch
svítících počítačovejch kontrolek
s harddiskem plnym posedlostí
vlastní nespavostí a
dokonalostí a deprese,
který pořádně nechápu
neb opil jsem
svůj duševní nektar;
vzývání, křičení
gingsbergovo kvílení
satori vlastního podvědomí
ve jménu drog,
bolavejch jater a ledvin
probuzení na lavičce na nádraží shánějíc
cosi
a škemrat o ubytování
v noční čekárně
hodiny cvakaj
topení je daleko a
nehřeje
krčili jsme se na židlích
na nádraží
vzývání, volání
generační plýtvání
potenciálem všech umrlejch lidí
já ale zmáhám
cejtíme jednu věc
connected,
naše
generace padlejch andělů