Hvězdičko blýskavá...

Pohlídni na nebe a vzhlížej k tisícům hvězd!
Musím Ti tajemství říct, že pro mě spadla jedna.
Spadla do Písku, do malého z tisíce měst.
Spadla na zem, nedávno mně nedohledná.

Já do dlaní jí vzala a snažím se setřít prach,
chci ať zase má radost z dýchání.
Ať na svět se usmívá a už necítí jen strach.
Ať ochrání jí moje touha po poznání.


Chtěla bych s tou hvězdičkou přejít až tam,
přejít na ten druhý bez trápení břeh.
Jsem tak ráda, že jí mám.
Vím, že pomáhá mi ukončit můj koloběh.

A tak omlouvám se za mou bolest,
protože neschopnost rozhodnout se je největší.
Největší bolestí nejhorší lest.
Vím, že s Tebou přijde poklidné bezvětří...

Jednou, rozlétnou
Dvě motýlí křídla.
A sametovou flétnou
nastolí svá stínidla.