Před smrtí

Mé srdce těžkne,
tělo nemá sílu ho nést.
Slza se v očích leskne,
není nikdo, kdo by mohl vést.

Bolí mě každá stará rána,
srdce si je pamatuje.
Z dálky mě pozoruje vrána,
její oko mě varuje.

Zašedlá místnost,
na zemi krev a špína.
Smrtka dodržuje přesnost,
za okamžik dopadne hlína.

Černá stuha,
bílý satén.
Satanův sluha,
a jeho harém.

Tma beze světla,
a světlo bez tmy.
Tolik jsem toho chtěla,
ale odnes to šinigami.

Teď se mi vrací,
moje dětské vzpomínky.
Poslední slzy se ztrácí,
těžknou, v malé kamínky.