Vražedné inscenace

Na střechách
ze sbitých rakví,
odpočívá zarudlé oko
měsíce, jenž krvácí,
aby spasil noční mordy,
zahrané na struny zla.

Inscenace plné křiku
z úst, která ukusují
z ticha vražedné chvíle,
planoucí z propadlých
otvorů rozbodaných hrudníků
jsou nadmíru srdceryvné.

Poslední scéna
završuje napětí
krvácejících žil,
a ze stáhnuté kůže
těžko stojí chlupy,
spíš mrazí vás tělo
bez svrchního obalu.

...všechno to bolí...

a někdo to překousne jako kost,
aniž by si stěžoval,
že mu něco chybí...

...a jiný na to doplatí
exekucí, když nesplácel
splátkami vlastní krev.

....
...
..
.

Stát jako zařezaný
na popravišti je možná lepší,
než kdyby se ho krve nedořezal,
aniž by se opravdu bál.

.
..
...
....